Vánoce v Arábii a Silvestr v Bagdádu
Letos jsme se po příjezdu do základny v Pasekách, kterou již dobře známe z loňských Velikonoc, stali členy expedice, která se rozhodla podniknout výpravu do Arábie, ovšem nikoli pouze v prostoru, ale i v čase!! Říkáte si, jak je to možné? Nám se to také moc nezdálo, ale jak nám vysvětlil vedoucí expedice, lze toho dosáhnout pomocí prastarého arabského časového obřadu, ke kterému je ovšem zapotřebí spousta artefaktů. Jak se však ukázalo, do Pasek jsme nepřijeli náhodou. Profesorka Jeremiášová, členka expedice, nám vysvětlila, že právě u Pasek se podle historických záznamů zřítil létající koberec námořníka Aladina, který veškeré potřebné věci právě vezl s sebou.
Poté jsme se po prozkoumání dat a historických pramenů rozdělili na pět expedicí a vydali se artefakty hledat. Kupodivu byly všechny skupiny i po tolika stovkách let úspěšné a všechny kouzelné předměty byly dopraveny na základnu. Díky tomu jsme mohli večer provést časový obřad, kterým nás provedl další člen expedice Dr. Reif (jediný žijící mistr časového obřadu) Výsledky se ale měly projevit až ráno a proto jsme šli spát.
Fantastické!! Funguje to! Sotva jsme otevřeli oči, bylo nám jasné, že se obřad povedl. Na stěnách visely arabské gobelíny, na dveřích, kde obvykle bývá „WC muži“ byla zvláštní tabulka s kresbou muže v turbanu a nápis v prapodivném neznámém písmu. Nejhorší ale bylo, že místo tet a strejdů začali po budově pobíhat lidé v arabských šatech a hulákali na nás nesrozumitelnou hatmatilkou.
Vše se vysvětlilo až po dopoledním kursu Arabštiny, jedna Arabka totiž náhodou kdysi byla v Praze a tak nás potom všechny naučila arabsky. Zpočátku nám nový jazyk dělal menší potíže, ale potom už jsme s Beduíny komunikovali naprosto plynnou Arabštinou.
Zjistili jsme, že se nacházíme v Jeruzalémě v 6. století našeho letopočtu. Potom jsme byli představeni Sultánovi Omaru Umaru íbn Hasanovi 1., který nás milostivě přijal ke své karavaně podnikající tradiční vánoční pouť z Jerusaléma do Mekky. Cestou jsme měli prožít nádherný Silvestr v Bagdádu a poté se zastávkou v Medinské Oáze dorazit 2. ledna do Mekky, svatého místa všech Muslimů.
Nejprve jsme byli samotným Sultánem zasvěceni do arabských zvyků, jak se pozdravit, jak projevit úctu sultánovi, modlit se pře jídlem, atd. I když nikdo z nás není muslim, museli jsme všechna pravidla alespoň naoko dodržovat, neboť Sultán byl, ostatně jako většina Arabů, velmi háklivý na dodržování tradic.
Cestou do Bagdádu jsme se naučili vyrábět kouzelné snové polštáře, opakovali jsme si arabštinu, naučili jsme se vařit tradiční pokrmy a poznali roztodivná cizokrajná koření. Naučili jsme se prastarou arabskou píseň „JAMAL“ a zkusili jsme břišní tance. To vše nám milostivě umožnil sám Sultán, který nám sehnal v daných oborech ty nejlepší specialisty a znalce. Když jsme 31.12. 2003 po nekonečných planinách bílého písku a nesčetných útrapách dorazili pomocí velbloudů a písečných vozidel do Bagdádu, byli jsme Sultánem pozvaní na hostinu a poté jsme se účastnili obřadu, při kterém se nám zjevil Džin z lampy a všem nám vyjevil na kouzelných papírových trubičkách naši budoucnost v příštím roce. Sultán si ale v obavě, abychom neopustili jeho karavanu, neboť si nás velmi oblíbil, všechny věštby ponechal, že nám je odevzdá až v Mekce. Poté jsme společně oslavili příchod nového roku.
Na Nový rok jsme všichni odpočívali v oáze jménem Medina a ochutnali jsme roztodivná tropická ovoce, kterými oáza přímo překypovala. Další den jsme pohodlně dorazili do Mekky a po návštěvě Sultánova zvěřince, jsme museli společnými silami zaskočit za Šeherezádu, sultánovu vrchní vypravěčku pohádek. Ta přišla o hlas a Sultán bez pohádky po obědě, by ji jistě nechal potrestat a kdoví, zda by se nerozzlobil i na nás. Vše se ale podařilo a tak jsme se mohli všichni večer sejít u Velké Mešity, z které opravdu přecházel zrak a stali jsme se svědky vylíhnutí posvátného nebezpečného hada z vejce přímo před našima očima.
Poté jsme po jednom vstupovali do mešity za Sultánem, který nám odevzdal věštby a potom tajným kouzlem přenesl zpět do Evropy. Když všichni prošli mešitou, octli jsme se opět v Pasekách a s hlavami roztočenými tím kouzelným cestováním a prožitými zážitky jsme šli spát.
Ráno jsme se sbalili a vyrazili opět domů, ovšem jako ti kdo zažili pravou starověkou Arábii na vlastní kůži.
Podepsán SULTÁN "Michal Zetel" v.r.
foto dodal věrný sluha "Martin Zorák Zborník"
Ahojky všichni!
Píši, protože jsem Vám chtěla popřát zbytak krásných vánočních prázdnin a krásný, hlavně pravou nohou vykročený, nový rok!
Mějte se krásně samozřejmě i po svátcích, to Vám přeje Vaše Žaneta!
Kontakt:
ŠVAGR z.s.
Píseckého 131
397 01 Písek
tel: 777 020 914
kancelář: 380 602 036
e-mail: info@svagr.net
č. účtu: Raiffeisen BANK
1603595001/5500
náš FACEBOOK
