Jarní tábor - Cikánská pouť 21.-26.2.2005
Ozvalo se drnčení nenamazaných koleček starých, lehce zánovních, či zrekonstruovaných maringotek. Sjely se děti z DD Písek, Zvíkov a rodin a dobrovolníci z různých koutů naší země. Všechni nabrali jeden směr – Zátoň. Právě tady se letos od 21. - 6.3. konala CIKÁNSKÁ POUŤ.
Navzdory sněhovým závějím všichni dorazili v pořádku. Už z dálky bylo slyšet hlasité halekání starých Romek Dežiky a Eržiky, které bědovaly na celé kolo. Ztratily romský oheň - všichni Romové ztratili romskou duši. Pouťové srdce, dar od Dežiky a Eržiky jim ukázalo správnou cestu do jejich maringotky (červené, zelené, žluté, modré). Pouť za hledáním své romské duše mohla začít. Maringotky dostaly nový hábit, některé dokonce i záclonky a spoustu přídavného zařízení. Díky magické síle karetních symbolů objevily jednotlivé maringotky svoje pouťové zaměření, což je zase o kousek posunulo k cíli. Pak už to šlo jako na drátku – přesto se kvůli případné pověrčivosti pro zdárnou cestu vystavěli sněhoví patroni, kteří celou dobu dohlíželi na správnost našich kroků. Jelikož k večeru přišla i chuť na hazard, vyrobila si každá maringotka svoje karty, se kterými pak každý večer hrála proti ostatním. Přišlo ke slovu i kolo štěstí, které pak ovlivňovalo obsah sáčků jednotlivých maringotek. Pouť, na které se všechny majetky daly vyměnit za zábavu, růži, či štěstí nebo taky prohru, se nezadržitelně blížila. Bohatství správné maringotky nespočívá pouze v love (lokální měně), ale také v počtu slepic a schopnostech s nimi zacházet. Když přiběhla bláznivá slepice, téměř už na paprice, vypadlo z jejího naditého břicha několik malých slepiček. Kolotočáři se na ně vrhli a dali pipkám osobitou tvář, aby bylo jasné, že jsou jejich. Hned na to pomeřili svoje síly hodem slepice do hrnce. Pravý Rom má sběhlé ruce, které dokážou vykouzlit z věcí obyčejných věci krásné. Korálky, drátky, kamínky stačily k vyrobení ohnivých šperků, náramků, přívěšků. Romské kořeny se začaly vynořovat. Pláč Eržiky a Dežiky se pomalu utišoval. Všechny čtyři maringotky frčely k cíly. A to dokonce i na bobech a igelitech, na těch úplně nejrychleji… Třetí večer, kdy už začalo být jasné, že jsme ve společnosti samých Romů, nadešel čas vyvolit si svou DysRoma. Vítězem se mohla stát pouze celá maringotka. Soutěžilo se v drážkování, přísfuku, barvě kůše, kerkovaní, … A v tom všem byli maringoťáci jako doma. Teď už jen stačilo ulovit si vlastníma rukama neposedné kuře, uvařit si z něj cigánský hrnec plný dobré polévky a vstoupit pak slavnostně do radovánek cigi poutě, která už hudrovala za dveřmi. „Kupujtéé, točtéé kolém štééstí, láska, neštěstí, manželství, za dvě lové tahejte za špagátek s překvapením.....“všechny love se utratily. Ciginy a dežové odcházeli ověnčení delikátními cetkami. V domě hrůzy pak otestovali svoji nebojácnost a šli si spokojeně lehnout do vytopených maringotek. Eržika a Dežika se šťasně usmívaly a vrtěly boky, světlo v labyrintu se rozžehlo. Romové jsou zase Romové.
Díky Nadaci Eurotel, firmě Singa spol. s.r.o. a programu Pomozte dětem!- společného dlouhodobého projektu ČT a NROS jsme strávili příjemný čas jarních prazdnin.
Kontakt:
ŠVAGR z.s.
Píseckého 131
397 01 Písek
tel: 777 020 914
kancelář: 380 602 036
e-mail: info@svagr.net
č. účtu: Raiffeisen BANK
1603595001/5500
náš FACEBOOK